Návrh novely zákona o DPH od roku 2013
Na začátku dubna prošel vnějším připomínkovým řízením návrh novely ZDPH s předpokládanou účinností od 1. 1. 2013. Část navržených změn vychází z novelizace směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty (provedenou Směrnicí Rady 2010/45/EU). Dalšími změnami chce MF ČR zapracovat některá ustanovení nařízení (Prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty). Poměrně velká část navržených změn má pouze vyjasnit nebo zpřesnit formulace dotčených ustanovení ZDPH nebo odstranit chyby.
Změny v oblasti DPH byly rozděleny do dvou návrhů – první z nich obsahuje především oddálení sjednocení sazeb DPH na rok 2016 a zvyšuje stávající dvě sazba na 15 % a 21 %.
Jedná se o sněmovní tisk 695, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen 13.7.2012, ale Senát jej 16.8.2012 zamítl a vrátil k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta jej 5. září zamítla. Vláda musí podat návrh znovu a ten musí projít celým schvalovacím procesem. Pokud nebude tato novela schválena, pak bude od ledna 2013 v České republice sjednocena sazba DPH na 17,5 %.
Vláda předložila sněmovně návrh zákona v původní podobě znovu 6.9.2012 jako tisk 801. Zákon byl schválen v prvním čtení. 2. čtení proběhne na říjnové schůzi PS.
Druhý, podstatně rozsáhlejší návrh změn (193 novelizačních bodů), obsahuje poslanecký tisk č. 733, který byl 26.9.2012 schválen Poslaneckou sněmovnou a čeká jej jednání v Senátu.
K nejdůležitějším věcným změnám, které jsou obsaženy v tomto návrhu, patří:
Změna definice místa pobytu, sídla a provozovny - což může mít dopad na určení místa plnění. Sídlem se rozumí adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. Provozovnou má být organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.
Přepočet měny pro účely DPH – kromě kurzu ČNB lze přepočet provést též posledním směnným kurzem zveřejněným Evropskou centrální bankou.
Registrace plátce – je navržena změna data, od něhož se osoba povinná k dani, která překročila limit obratu, stává plátcem. Plátcem se stane přímo ze zákona od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pro nové plátce DPH bude jako zdaňovací období, za které podávají daňové přiznání, povinně platit kalendářní měsíc. Přechod na čtvrtletní zdaňovací období budou moci provést teprve od třetího roku, pokud budou mít obrat pod 10 mil. Kč a nebudou označeni jako nespolehliví plátci. Dosavadní plátci (registrovaní ke dni předcházejícímu účinnosti novely) nemusí automaticky přecházet na měsíční zdaňovací období.
Vznik povinnosti přiznat daň – je navrženo vypuštění ustanovení § 21 odst. 2 ZDPH, takže i plátcům, kteří v souladu s účetními předpisy nevedou účetnictví, by vznikala povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, pokud je úplata přijata před uskutečněním plnění.
Vystavování daňových dokladů – v souladu s novelou směrnice je do ZDPH navrženo doplnění pravidel pro vystavování daňových dokladů, v nichž je mj. stanoveno, jakými pravidly (pravidly kterého členského státu) se vystavování daňových dokladů řídí. Použijí se pravidla členského státu, ve kterém je místo plnění. Je-li však místo plnění v jiném členském státě než má dodavatel sídlo (nebo provozovnu, pokud by plnění uskutečnila provozovna), daňový doklad vystavuje dodavatel a povinnost přiznat daň má příjemce plnění, použijí se pravidla členského státu dodavatele. Je-li místo plnění ve třetí zemi, použijí se rovněž pravidla členského státu dodavatele.
Při vystavování daňových dokladů v elektronické podobě nebude elektronický podpis nebo značka nezbytnou podmínkou, věrohodnost a neporušenost daňových dokladů bude možné prokázat i jiným způsobem.
Doplňují a upřesňují se rovněž náležitosti daňového dokladu, je stanoveno, jaký odkaz se uvede na dokladu u osvobozených plnění, jaký v případě, kdy doklad vystaví příjemce plnění nebo když povinnost přiznat daň má příjemce plnění.
DPH z pohledávek v insolvenčním řízení – oprava daně podle § 44 zákona o DPH má být nově možné pouze po rozhodnutí soudu o způsobu řešení úpadku konkurzem.
Penzijní činnosti – je navrženo nové ustanovení § 54a, které mezi činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně doplní tzv. penzijní činnosti (poskytování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, penzijního připojištění apod.).
Osvobozené pojišťovací činnosti - nová definice pojistných osvobozených činností neumožňuje osvobodit činnosti při likvidaci pojistných událostí.
Osvobození u převodu staveb, bytů a nebytových prostor – lhůta stanovená v § 56 ZDPH pro osvobození převodu staveb, bytů a nebytových prostor by se měla prodloužit na pět let, prodloužení lhůty by se dle přechodných ustanovení mělo týkat až nemovitostí nabytých po vstupu novely ZDPH v účinnost. Dále je navrženo, aby plátci mohli převod zdaňovat i po uplynutí stanovené lhůty, pokud se tak rozhodnou.
Závazné posouzení – do ZDPH jsou navržena nová ustanovení § 92f a § 92g, kterými je stanovena možnost žádat o závazné posouzení pro účely zatřídění zboží do přílohy č. 5 a do režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží.
Možnost dohody na volbě použití režimu přenosu daňové povinnosti – pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.
Evidence pro účely DPH – v evidenci pro daňové účely mají plátci nově od roku 2013 uvádět následující údaje:
- U přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, musí uvádět také DIČ osoby, která uskutečňuje plnění. To neplatí pro plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.
- Návrh novely upřesňuje, že plátce musí vést přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a přehled obchodního majetku.
- Osoba, která uskutečňuje zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu, je povinna vést evidenci o hodnotě zaslaného zboží.
Oproti původnímu návrhu došlo k úpravám, původně měla být uváděna i obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a sídlo osoby, která uskutečňuje plnění. To však bylo shledáno v rámci připomínkového řízení jako příliš náročné pro plátce.
Povinná elektronická forma podání – v současné době je povinné podání v elektronické podobě pouze souhrnného hlášení, výpisu z evidence u přenesení daňové povinnosti podle § 92e a žádosti o vrácení daně v členských státech EU.
Novela zákona o DPH zavádí povinnost předkládat v elektronické podobě daňová přiznání vč. příloh, hlášení, přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Navrhuje se účinnost těchto ustanovení od 1. 1. 2014 a současně i vyjmutí některých plátců, fyzických osob, z této povinnosti.
Výjimku z povinnosti podávat předmětná podání elektronicky mají mít malí podnikatelé – fyzické osoby s obratem do 6 milionů Kč za předcházejících 12 kalendářních měsíců.
Limit pro obrat ve výši 6 milionů Kč byl stanoven ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle údajů ČSÚ nepoužívá počítač při svém podnikání zhruba 30 % podnikatelů, tedy zhruba 250 tisíc osob. Lze předpokládat, že se jedná právě o malé podnikatele, kteří veškeré podklady pro stanovení daňové povinnosti zpracovávají ručně. Pro tyto subjekty by nutnost pořízení výpočetní techniky představovala zvýšení finanční a administrativní zátěže.
Zavedení ručení oprávněného příjemce, kterému vznikla v souvislosti s přijetím výrobků, podléhajících spotřebním daním, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň - tento oprávněný příjemce ručí správci daně za daň z přidané hodnoty, která nebyla osobou, která pořídila toto zboží z jiného členského státu, zaplacena správci daně při dodání tohoto zboží třetí osobě.
Ručení se na oprávněného příjemce nevztahuje, pokud si jakýmkoliv způsobem zajistí, například zárukou nebo uzavřením partnerské dohody, že bude daň osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu nebo toto zboží dovezla, při jeho dodání třetí osobě, správci daně zaplacena.
Oprávněný příjemce ručí správci daně za nezaplacenou daň z přidané hodnoty do výše daně, která se vypočte ze základu daně, který odpovídá ceně obvyklé včetně spotřební daně.
Správce daně je oprávněn vyzvat oprávněného příjemce k prokázání, že tyto osoby přijaly veškerá opatření k tomu, aby se na ně ručení nevztahovalo.
Nespolehlivý plátce – je navrženo zavedení institutu nespolehlivého plátce, tuto skutečnost stanoví správce daně rozhodnutím, odvolání proti tomuto rozhodnutí má mít odkladný účinek. Skutečnost, že plátce je nespolehlivým plátcem, správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O zrušení rozhodnutí lez požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku. Je-li dodavatel „nespolehlivým plátcem“, může správce daně dle doplněného § 109 ZDPH stanovit ručitelem za nezaplacenou daň příjemce plnění
Ručení za nezaplacenou daň – v § 109 ZDPH je navrženo doplnění okolností, za nichž příjemce plnění ručí za daň nezaplacenou dodavatelem z dodaného zdanitelného plnění o případ, kdy poskytovatel zdanitelného plnění je tzv. nespolehlivým plátcem.
Zveřejnění čísla účtu, který plátce používá ke své ekonomické činnosti - nová úprava podle § 109 odst. 2 písm. c) dále dle návrhu novely váže ručení na zaslání úhrady na správcem daně nezveřejněný účet.
V návaznosti na tuto novinku je zapotřebí nejprve upravit povinnost osoby povinné k dani, budoucího plátce, aby v přihlášce k registraci uvedla všechny své účty, které používá pro ekonomické činnosti. Zveřejněny však nebudou všechny účty takto uvedené, ale pouze ty, které budoucí plátce ke zveřejnění označí.
Není povinností této osoby, aby v přihlášce k registraci kterýkoli účet ke zveřejnění označila. Avšak „sankcí“ za takové neoznačení bude zveřejnění údaje o neoznačení žádného z účtů a založení ručení pro plátce, který by s takovou osobou obchodoval.
Přechodné ustanovení vyřeší situaci stávajících plátců (těch, kteří k 31. prosinci jsou plátci), kterým je stanovena lhůta dvou měsíců, tedy do 1. března 2013, aby splnili povinnost stanovenou pro nové plátce, tj. aby v přihlášce k registraci uvedli všechny účty, které používají k ekonomickým činnostem, resp. aby splnili svou oznamovací povinnost podle § 127 daňového řádu, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., a podali oznámení o změně registračních údajů, a aby splnili povinnost stanovenou pro nové plátce, tj. aby určili správci daně čísla účtů, která budou zveřejněna.
Doplnění přílohy č. 5 k ZDPH – je navrženo rozšíření přílohy č. 5, která vyjmenovává odpady a další zboží, u něhož se při dodání v tuzemsku uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti. Do přílohy by měly být začleněny i vyjmenované odpady z textilních materiálů, niťový odpad a odpad z chemických vláken.
Přechodná ustanovení k novele ZDPH
Dle přechodných ustanovení by prodloužená pětiletá lhůta pro osvobození při převodu nemovitostí měla platit až pro nemovitosti pořízené po vstupu novely ZDPH v účinnost. Možnost rozhodnout se pro zdanění převodu i po uplynutí stanovené lhůty by však měla platit i pro stavby, byty a nebytové prostory pořízené přede dnem nabytí účinnosti novely.
Osoba povinná k dani, která dle dosavadního znění ZDPH měla předložit přihlášku k registraci jako plátce z důvodu překročení limitu obratu již před účinností novely ZDPH, se stane plátcem dnem nabytí účinnosti novely.